Ricoh GRII v roce 2024
Ricoh GRII jsem si koupil asi před třemi měsíci, takže to není bůhvíjak dlouhá zkušenost s tímhle strojem, ale zároveň jsem ho netestoval jen dva dny. :)
GRII není nejnovější model řady GR od Ricohu. V současné době (srpen 2024) je nejnovější model GRIII HDF spolu s Ricoh GRIIIx HDF. Před GRII jsem měl model GRIIIx, který se liší od klasického GRIII jiným objektivem, konkrétně (po přepočtu na full-frame) má 40mm ohnisko místo 28mm. Ačkoliv mé oblíbené ohnisko je 50mm, tak mi 40mm nesedlo. Respektive nesedlo mi na typ focení, na který jsem foťák používal. Hledal jsem univerzál do kapsy na každý den, kterým dokumentuji svůj den, pořizuji si fotky pro sebe, fotím na stories, beru ho s sebou na procházky a podobně. Fotím s ním tedy spíše okolní svět než portréty a rodinu, proto mi lépe vyhovuje širší ohnisko. Pokud chci fotit portréty nebo rodinu, vezmu si na to standardní, hlavně světelnější padesátku.
GRIIIx jsem tedy prodal a za čas, když se objevil na bazaru, neváhal jsem a koupil GRII. Říkám "když se objevil na bazaru"... S dostupností použitých Ricohů řady GR to totiž není růžové, ať už u nás, nebo ve světě. A když se nějaký objeví, je to většinou model III nebo IIIx, nižší řady jsou v podstatě nesehnatelné. Kdo je má, si je většinou nechává kvůli lepším filmovým simulacím než má novější GRIII a také proto, že mají integrovaný blesk, na rozdíl od novějších modelů. Což mi připomíná, že bych měl někdy zkusit fotit s bleskem, ještě jsem to nezkusil. Chyba! 😀
Foťák jako takový je maličký a vejde se do kapsy u kalhot. Ideální jako EDC (Everyday Carry) na každodenní použití, vždy a všude. Je to jeden z nejmenších (ne-li úplně nejmenší) foťáků s APS-C čipem na světě. APS-C čip zajišťuje mnohem větší obrazovou kvalitu, než na jakou je člověk z běžných kompaktů zvyklý. Velký čip společně s objektivem, který je superostrý, tvoří opravdu jedinečnou kombinaci. GRII je foťák z roku 2015, byl představen tedy před bezmála deseti lety, což už je nějaký ten pátek. Má čip s rozlišením 16 MPx, což není zrovna moc (ale alespoň se jich na paměťovku vejde opravdu hodně!). Nicméně na sociální sítě a tisky do velikosti A4 je to stále naprosto dostatečné. Kde je trochu znát stáří, je dynamický rozsah; nelze od něj očekávat výsledky jako od moderních high-end těl. Na druhou stranu, pokud s tím člověk počítá a připraví se na to, často to ani není poznat.
Foťák má spoustu pokročilých funkcí, jako je expoziční bracketing (i se samospouští, což nemají všechny stroje ani dnes), a má (i když oproti GRIII o něco omezenější) možnosti úpravy RAWu přímo ve foťáku (u GRII to zahrnuje vyvážení bílé, saturaci, kontrast, částečně expozici a vinětaci). U GRIII je těchto možností výrazně více. Má několik filmových simulací, z nichž jednou z nejlepších je oprávněně Positive Film – ta se opravdu povedla a je to jeden z důvodů, proč spousta majitelů GRII nechce přejít na novější model, který už tak pěknou barevnou simulaci nemá. Ale to je dost subjektivní, někomu se může více líbit výstup z GRIII.
Stáří foťáku je znát také u ostření. Není nejrychlejší ani nejpřesnější (ani u GRIIIx mi nepřišlo, že by foťák vždy trefil objekt, na který mělo být zaostřeno; u GRII mi to přijde ještě častější). Takže pokud nefotím nějakou dynamickou scénu, která se nebude opakovat, vždy raději zkontroluji výsledek, jestli je zaostření v pořádku. Když je čas, udělám raději fotku ještě jednou, pro jistotu. Na druhou stranu, foťáky řady GR mají tzv. Snap focus. Na určité tlačítko si namapujete vzdálenost, na jakou chcete zaostřit při zmáčknutí toho tlačítka - ideál si nastavit na nekonečno a víte, že když fotíte vzdálenější objekty, nemusíte ostřit a bude zaostřeno tam, kde má být. Skvělá vychytávka.
Výdrž baterie se s novými modely také nedá srovnat, odpovídá dobám začátku bezzrcadlovek, což znamená, že jedna baterie vydrží cca 300 snímků, pokud je v dobré kondici. Naštěstí GRII používá univerzální baterie, společné ještě s dalšími modely, takže ani teď není problém sehnat náhradní za cca 200 Kč.
GRII má už wifi a bluetooth pro bezdrátový přenos do mobilního telefonu. Člověk by čekal, že to bude podobné jako u ostatních výrobců foťáků – tedy že je to spíš takové "dobré, že to tam je", ale většinou to nefunguje, a člověk raději vyndá paměťovku a přes redukci kopíruje do mobilu. Ale u Ricohu to tak není. Jejich aplikace je naprosto skvělá, rychlá a fungovala mi ve 100 % případů, kdy jsem ji používal. Naprostá paráda! Kam se hrabe Sony, nebo Fujifilm a jejich mobilní aplikace, které věčně nefungují, nebo padají.
Ač už je GRII díky svému věku morálně zastaralý, pořád dokáže díky svým barvám vykouzlit krásné fotky, i když člověk chce fotit jen přes filmové simulace do JPEGu a o další úpravy se nestarat. Rozhodně ho doporučuji, pokud se vám podaří nějaký zachovalý použitý kousek objevit.
