Canon 600D v roce 2024?
Poslední dobou jsem přemýšlel o takovém malém seriálu, kdy budu fotit na staré foťáky, stará skla a dávat “ven” výsledky z nich. Není to nic nového, takových článků a videí a příspěvků najdete na internetu asi milion. Nicméně mě to baví, rád zkouším a dělám to v podstatě celou dobu, co fotím, takže,.. Proč si to nechávat pro sebe? 🙂
Jako první stroj, který bych sem rád dal, bude Canon 600D. Měl jsem ho teď aktuálně půjčený na dva týdny - kredit za to má Dominik (na Instáči jako @d_hornik_fotograf) - díky moc! :)
Canon 600D je jeden z modelů základní řady zrcadlovek své doby, je to starší kousek z roku 2011. Má 18mpx, je to zrcadlovka a měl jsem ho půjčený s klasickým setovým objektivem 18-55, což je asi to nejzákladnější sklo, co Canon kdy udělal. Na první dobrou je na něm věk už znát, ať už vzhledem, nebo tlačítky či ovládáním. A tomuhle pocitu taky moc nepřidalo to, že se zrcadlovkou už jsem nefotil… No, bude to velmi dlouho, nejspíš někdy v době, kdy byla novinka Canon 450D, který jsem měl.
Foťák jako takový je svižný, je jednoduchý, spolehlivý, funkční. Začneme tím “nejhorším”. To je asi za mě ostření. Přes hledáček ještě funguje poměrně dobře a spolehlivě (a s lepším objektivem, než se seťákem, by to samozřejmě bylo o chlup lepší), moc neloví a chytá přesně. Jak ale začnete fotit přes živý náhled na displeji, ostření je zhruba stejně rychlé, jakoby jste ostřili manuálně. Ne, kecám, zas tak hrozný to není, ale je to fakt hodně hodně pomalý. 600Déčko sice umí AI-Servo, což je průběžný autofocus, ale rozhodně bych ho nedoporučoval použít na něco rychleji pohybujícího se, než je lístek na větvi v mírném větříku.
Jako druhou věc si rozebereme kvalitu výstupu obrazu. To je hodně závislé na použitém objektivu a upřímně, na to, že jsem používal ten nejvíc základní seťák, jsem byl docela dost příjemně překvapený. Nejde samozřejmě čekat perfektní výsledek jako u nových bezzrcadlovek a objektivů top řad. Ale pokud se seťák lehce přiclonil, řekněme o jednu, dvě stopy, pak podával celkem dost slušné výkony. Dynamický rozsah čipu mě nikterak neomezoval, což bude částečně tím, že i na Sony jsem zvyklý fotit expoziční bracketing skoro všude, takže jsem ho používal i tady. Během východu mi stačily 3 fotky, abych pokryl jak všechna světla tak stíny, ale nutno poznamenat, že jsem nefotil přímé protisvětlo, tam by těch snímků bylo potřeba víc. Nepovedlo se mi nastavit větší než třísnímkový bracketing, muselo by se exponovat tedy ručně. U nových foťáků jde expoziční bracketing dohromady nastavit se samospouští a v kontinuálním režimu, takže foťák po nastaveném časovém intervalu odfotí nastavený počet fotek sám, bez nutnosti “odpálit” každou fotku ručně. 600D tohle neumí a právě každý snímek se musí vyfotit samostatně zmáčknutím spouště, což je trochu nepraktické, pokud nemáte dálkovou spoušť. Každé takové zmáčknutí může způsobit i mikrootřes foťáku, pokud se fotí na delší časy a tím fotku rozmazat, i když foťák máte na stativu. S dálkovou spouští tenhle problém odpadá (tu jsem ale neměl 😀).
To, že je foťák zrcadlovka, má své výhody. Hledáček je klasicky průhledový, takže v něm vidíte realitu a ne displej. Což může být výhoda i nevýhoda zároveň. Baterka taky vydrží trochu jiný počet fotek, než u klasického bezzrcadla.
A nějaké shrnutí ve zkratce. Na focení dětí, psů a čehokoliv pohyblivýho už bych ho asi nedoporučil. Na druhou stranu, pokud by se někdo chtěl seznámit s focením, vyzkoušet si jak funguje klasický expoziční trojúhelník a vlastně si vyzkoušet, jak funguje focení jinak, než zmáčknutím kulatého tlačítka na displeji telefonu za malej budget (na bazoši se dá se seťákem v současné době koupit mezi 4-5 tisíci), pak ho s klidným srdcem doporučím.
